Radek Ptáček. Myšlení a cvičení ovlivňuje kvalitu života i nemoci, psychopaté ve společnosti a chybějící soucit, proč je třeba skončit s fyzickými tresty dětí

Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Civilizační onemocnění, pro která má angličtina výraz diseases of modernity, tedy moderní choroby, tu byla v určitém procentu vždycky, ale patřila spíš k výsadám bohatých lidí, kteří se k nim prostě prožrali a uváleli, říká Radek Ptáček, profesor lékařské psychologie, klinický psycholog a psychoterapeut. V současnosti postihují většinu populace starší šedesáti let. Stejně tak narůstají počty případů duševních problémů u dětí, mladistvých i dospělých, v souvislosti se kterými se hlasitě diskutuje, jestli máme dost psychiatrických kapacit. O poznání méně už je slyšet, co můžeme udělat v rámci prevence. Přitom propojenost fyzického a duševního zdraví je až děsivá, a jakkoli to zní jako klišé, pozitivní myšlení je jedním z faktorů, které do určité míry v ovlivňují nejen kvalitu našeho života, ale i délku. Obranou proti informační zahlcenosti, v níž má mozek tendenci extrémně senzitivně reagovat na negativní zprávy a v konečném důsledku se bát i maličkostí, je dramatickým způsobem omezit přísun jakýchkoliv zpravodajských informací tak, abychom si jednou denně udělali základní přehled o aktuálním dění, a taky se učit vidět věci v pozitivním kontextu, a to doslova. Vnitřní hypotézu o tom, jak funguje vnější svět, si totiž vytváříme sami a prostřednictvím tzv. retikulárních formací automaticky filtrujeme podněty, které k nám přicházejí. Jinými slovy pokud svět vnímáme jako nebezpečné místo, uvidíme ho temný a plný nástrah. Proč je důležité mít soucit sám se sebou, čím začíná péče o duševní zdraví, jak si poradit s názorovými rozkoly v rodinách, jsou psychopatické rysy základním předpokladem politického úspěchu nebo jaké argumenty mluví ve prospěch fyzických trestů? S Radkem Ptáčkem jsme palčivých témat otevřeli hned několik.